28.5.2011
Tak konečně nastal dlouho očekávaný den a Burák se stěhoval do nového domova. Cesta z Mařenic do Kolína byla náročná. Až do Liberce kňučel, lezl mi na hlavu a 2x blinkal. A když už jsem přestala věřit, že ho nějak uklidním, tak si lehl a usnul.
Doma Buráčka čekalo velké uvítání. Hned za vraty seděl Snižek. Jen ho očuchal a šel si po svých.
S Micinkou to bylo horší. Byla na půdě a když jsem jí chtěla pustit dolů měla naježený ocásek a trucovala. Pak sice slezla, ale jen prskala.
Kam jsem se hnula, tam šel za mnou, všechno očichával, ochutnával (máme obzvlášť výborné slepičince).
Noc byla děsná, Od kňučení přešel k vyti. Vzdržela jsem to asi pul hodiny a pak jsem porušila všechny své zásady a vzala ho do ložnice.
V neděli přišla první návštěva a bouda byla hned obsazena.
A pak jsem dala jednu mlsku do body a hned byl Burák uvnitř.
Noc byla opět náročná. Tentokrát jsem spala na zemi vedle pelíšku.